NAPOVRCHU.CZ | Emil Páleš | Ariadnina niť...

Rádio Slobodný Vysielač SK     Archiv relace »
Ariadnina niť
Dobrodružstvo poznania – spoznajme seba samých a spoznáme svet.
Stály hosť: RNDr. Emil Páleš, Csc – sofiológ.
Moderátor: Boris Koróni.


ROZPRACOVÁNO!

Ucelená relace na téma „Co je pokrok? Novoelejská psychologie ekonomiky.“
ZASTAVENO! Emil Páleš mezi tím vydal publikaci na toto téma.
Čo je pokrok? O potrebe celostného myslenia. Novoelejská psychológia ekonomiky »

77.díl - Co je pokrok? Novoelejská psychologie ekonomiky 1.
22.03.2019
Originál ke stažení:
NAPOVRCHU.CZ   .mp3
Min: Obsah:     zkratky: „E.P. - Emil Páleš, B.K. - Boris Koróni
2:45 Konec úvodní znělky
2:51 Úvodní slovo B.K., zautomatizovaný politický systém, umělá inteligence a její vláda - lidé si to přejí, obava o práci novou průmyslovou revolucí
4:35 Deziluze z nynějších evropských politiků, lidé hledají alternativní formy vlády
6:00 Mysleli jsme si - stroje nahradí práci lidí a bude blahobyt - ale je to tak?
7"00 Rozčarování z opaků, hrozby, nespravedlivé přerozdělování bohatství, obyčejný člověk se stává nadbytečným
10:00 Přivítání E.P. do relace
12:00 Proslov E.P. k úvodnímu slovu B.K. - uměl. inteligence nemůže vládnout nemá morální základ, zvířátka v senátu, snahy o zrovnoprávnění zvířat a lidí
15:40 E.P. - úvod k tématu relace CO JE „SKUTEČNÝ“ POKROK, novoelejský konečný cíl, psychologie-duchovní dimenze =>> ekonomika-nejmateriálnější dimenze a jejich propojení, vysvětlení celistvého myšlení, proč nestačí myslet jen částkově, každý chce být šťastný, stálý nový pokrok, ale ke štěstí se nepřibližujeme, propojení světa a člověka,
18:25 E.P. - co bude v DRUHÉ PŮLCE RELACE, globální problémy, technická nezaměstnanost, robotizace,
20:33 B.K. - pokrok jde napřed to je fakt to nelze zpochybnit, ale štěstí lidí neroste, ale jaká jsou měřítka na štěstí, vždať jsme se nikdy neměli tak dobře, máme svobodu můžeme cestovat, otázka-od jaké statistiky se odvíjí, že lidé jsou méně šťastni?
21:41 E.P. - mám 80 vědeckých studií, které souvisí s tím o čem budeme mluvit, začnu Aristotelem-štěstí je taková zvláštní věc, že po něm toužíme pro něj samotné - štěstí není prostředek, ale samotný cíl pokrok by se měl měřit štěstím lidí, co je to to skutečné štěstí, co k němu vede,
23:55 E.P. - 20.stol poměr výroby a štěstí, pokrok měřen HDP, paradoxi evropané bobatší-více sebevražd než v chudší Africe, počet uživatelů antidepresiv se v USA od r.2000 ztrojnásobil, USA od 2.svět války 4X vzrostl-štěstí nestoupá-stejné v dalších rozvinutých zemích-Istenlinův???paradox, neplatí kolik peněz tolik štěstí, ale i úplná hmotná nouze není štěstí, bod nasycení, pyramida potřeb - fyziologické -pocit bezpečí, emoční potřeby, duchovní, láska úcta, smysluplnost, emoční potřeby - nejdou zabezpečit výrobou, nejdou koupit, bod nasycení 17.000$ ročně, špatné sociální rozdělení lidstva, teoreticky každý má už vše ke štěstí, ale prakticky to tak není, pokažená psychika, nerovnost, špatné sociální uspořádání, není nedostatek - lidé nejsou v pořádku, chyba je v člověku, chyba není v nedostatku,
34:33 E.P. - před 100 roky byla jediná myšlenka-že je hmotná nouze, tehdy opravdu někdo hladověl, špatně bydlel-ale na toto se už nemůžeme vymlouvat, 3. tisícročí a evidentní rozpojení mezi rostoucí výrobou a štěstím, i politici si toho všimli-pojem ekonomika štěstí, Bhútán-hrubé národní štěsstí místo HDP, 2008 v ústavě Bhútánu, OSN 2011 vyzvali státy k následování Bhútánu, index kvality života, od r.2012 20.březen Světový den štěstí, poté vlastně změna světových žebříčků-jiným pohledem než HDP, změna perspektivy, změníme pojem a najednou je někdo jiný pokročilejší, ráj a štěstí slibují všechny -ismi. ale stále uniká, doběhneme do cíle-ale štěští je zase někde v dálce, jako v pohádkách se hrouda zlata změní v písek, štěstí je psychologická záležitost ne ekonomická či materiální,
44:30 E.P. - může být štěstí produktem sebestředné motivace?, honda za štěstím, stále uniká musí přijít samo, vědecké rozlišení typů myslení, logické a tvořivé dále vysvětlení těchto pojmů, pravá a levá strana mozku, západní civilizace používá převážně levou-logickou a nevidí celek, zaslepené sledování jedněch cílů, vytrácí se lidský rozměr význam a smysl věcí, máme diagnózu a divíme se, nutno mít na zřeteli celek,
52:20 E.P. - dva příklady, které již chápeme Proč mít na zřeteli celek? jsou ekologie a medicína-tam jsme to již zažili, příklad ekologie vysvětlení, 1:00:00
1:00:00